Proč má únor 28 dní?

Otázka „Proč má únor pouze 28 dní?“ mě napadla již několikrát, nikdy mě však nezaujala na tolik, abych se nad ní hlouběji zamyslel a aktivně hledal (alespoň trochu uspokojivou) odpověď.

Po odpovědi jsem začal pátrat až nyní, když mě oslovila doba starého Říma. A to zejména díky seriálům Řím a Já, Claudius. Náš současný kalendář se totiž začal utvářet již za dob Gaia Iulia Caesara. A byl to právě Gaius Iulius Caesar, který v roce 45 př. n. l. zavedl tzv. Juliánský kalendář a položil tím základy kalendáři Gregoriánskému, který platí dodnes. Proč byl v roce 1582 Juliánský kalendář nahrazen Gregoriánským necháme na jindy a podíváme se, jak to tedy je s tím únorem.

Původní římský kalendář měl pouze 10 měsíců a dohromady čítal jen 304 dní, začínal na jaře a končil s příchodem zimy. Římané totiž do kalendáře zimu vůbec nepočítali, bylo to období, kdy se neválčilo. S postupem času Římané do kalendáře přidali další dva měsíce a pokryli tak období celého roku. Dvanácti římskými měsíci byly Martius, Aprilis, Maius, Tunis, Quintilis, Sextilis, September, October, November, December, Ianuaris, Februaris.

Jejich jména se však velice často měnila, snad každý císař si některý z měsíců přejmenoval. Caligula přejmenoval September na Germanicus. Nero změnil Aprilis na Neroneus, Maius na Claudius a Iunius na Germanicus. Změn však bylo v historii mnohem více.

Všimněme si ale, že Februaris (dnešní únor) je posledním měsícem v roce, a právě proto se stal měsícem s proměnlivým počtem dní. Gaius Iulius Caesar přejmenoval Quintilis (30 dní) na Iulius (červenec) a z měsíce Februaris ubral jeden den a přidal ho ke „svému“ měsíci. Zcela pochopitelně chtěl, aby jeho měsíc patřil mezi ty nejdelší. Februaris tak zůstal nejkratším měsícem (29 dní) a Caesar mu dal možnost jednou za čtyři roky stát se „plnohodnotným“ měsícem se třiceti dny, právě k němu se přidával v přestupném roce jeden den. Toto řešení tzv. přestupného roku se používá dodnes.

O pár let později něco podobného provedl i Ceaserův následník Augustus. Nejprve označil jako svůj měsíc tehdejší Sextilis (30 dní) a pojmenoval ho jak už bylo zvykem po sobě – Augustus (srpen). Nemohl však dopustit, aby Ceaserův měsíc byl delší než jeho! Proto také on odebral Februaru jeden den a přidal ho ke svému měsíci. Aby zachoval aspoň částečnou symetrii, posunul počty dnů následujících měsíců do pořadí, v jakém je známe dnes.

Takové je tedy vysvětlení proč mají dva letní měsíce po sobě červenec a srpen (jak známo např. z angličtiny July a August) shodně 31 dní, a proč únor (February) pouze 28. Na kolik je toto vysvětlení pravdivé nedokáži říci, protože asi žádný historický pramen není 100% spolehlivý. Ale zní to minimálně jako uspokojivá a vcelku uvěřitelná odpověď.


RSS 2.0 zdroj pro komentáře.

7 komentářů u “Proč má únor 28 dní?”

  1. ada a katka

    Ahoj moc díky za informace

  2. Sicmoid

    Zrovna jsme to dneska řešili na latině a nemohli jsme na to přijít! Skvělé info, díky! 😀

  3. meky

    Zrovna programuju kalendář a taky mi hloubalo v hlavě, proč to je uděláno takhle „divně“, dokonce i to, proč mají dva měsíce za sebou 31 dní. Díky za uspokojivé vysvětlení 🙂

  4. Ivan

    Nyní by měl přijít jiný samolibý vladař, který by sebral srpnu a třeba lednu po jednom dni a únoru ty dva dny vrátil. Únor by pak pochopitelně přejmenoval po sobě. Např. na „klausián“ 🙂 Téměř jistě by pak ale sebral ještě březnu den a přidal ho k únoru, aby měl 31. 🙂

  5. admin

    Musel by to být samolibý vladař co rád zimu, což „klausián“ docela sedí, ale jsem rád že k tomu nedošlo, současné rozložení mi vyhovuje 🙂 Otázka je, zda nám lednové prezidentské volby nepřinesou vladaře, který to skutečně provede…

  6. Adelka

    Moc díky za informace už to vim.

  7. Domča009

    dobré ale zajímalo by mne jak jsi to zjistila 😀

Napsat komentář

(*) = povinné pole

(číslicí) (*)