Jack London – Tulák po hvězdách
Když už existuje tento blog, tak jej využiji také jako svůj malý čtenářský deník. Povinnou četbu jsem na škole spíše zanedbával, a ani nyní bohužel nečtu tolik, kolik bych si představoval. Ale to málo, co jsem v poslední době přečetl, tak si zapíšu. Pokud si na to vzpomenu. A začnu Tulákem po hvězdách.
Tuláka po hvězdách dokončil Jack London (1876 – 1916) dva roky před svou smrtí. Román je inspirován skutečnou událostí, kdy se spisovateli podařilo obnovit proces s jedním z nevinně odsouzených vězňů v kalifornském v San Quentinu, kterým byl Ed Morrell.
Hlavní postavou příběhu je však Darrell Standing, vězeň odsouzený na doživotí za vraždu, který si krátí čas v samovazbě vzpomínkami na své minulé životy. Snaží se tím tak uniknout krutým podmínkám tehdejších věznic.
I když román popisuje životní zkušenosti člověka zbaveného svobody v prostředí jedné z nejkrutějších věznic na počátku dvacátého století, je zároveň nabit optimistickou vírou.
Říká se, že Tulák po hvězdách je snad nejlepší London. To nemohu posoudit, zatím jsem jiného nečetl. Špatná kniha to ale určitě není. A s klidným svědomím ji mohu doporučit. Na webu knihi.cz má dokonce hodnocení 92%.
Závěrem pro ukázku dvě krátké citace přímo z knihy:
Všiml jsem si, že v zemi je zvykem, že každý muž nazývá každého jiného muže bláznem. Abych pravdu řekl, po mém soudu byli blázni všichni.
…
Když jsme naházeli přes palubu polovinu osazenstva, měl člun značně menší ponor a jeho řízení v náporech větru už nebylo tak choulostivé. Kromě toho v něm bylo víc místa, takže se člověk mohl pohodlně natáhnout.
Napsat komentář